únor 26, 2026
Katka

Štěkání je pro psa přirozený způsob komunikace. Je to jeho „hlas“ – někdy vás upozorní, že se něco děje, jindy si řekne o kontakt, vybije nahromaděné vzrušení nebo se snaží zahnat něco, co mu není příjemné. Problém začíná ve chvíli, kdy pes štěká často a zdá se, že štěká „na všechno“. Takové štěkání bývá únavné pro vás, okolí i pro samotného psa, protože dlouhodobě zvyšuje napětí a přebuzení.
Důležité je pochopit jednu věc: cílem není pes, který nikdy neštěkne. Reálným a zdravým cílem je pes, který umí upozornit, ale potom se dokáže uklidnit – a hlavně pes, který nemá potřebu štěkat v situacích, které jsou pro něj běžné a bezpečné.
V tomhle článku si nejdřív vysvětlíme, proč psi štěkají obecně, a potom se zaměříme zvlášť na štěkání doma a štěkání venku. Protože stejný štěkot může mít úplně jiný důvod – a bez správné diagnózy budete jen zkoušet triky, které nefungují.
Nejste si jistí, co štěkání doma spouští? Barkio vám pomůže psa na dálku poslouchat a rychle odhalit, kdy štěkání začíná a jak dlouho trvá.
Štěkání se dá často vysvětlit jednoduchou otázkou: Co pes štěkáním získá, nebo čemu se vyhne? Když odhalíte odpověď, máte půl práce hotovo.
Pes štěká na zvuky na chodbě, na kolemjdoucí za plotem, na zvonek, na „podezřelé“ věci. Často stojí u okna nebo dveří a hlídá.
Štěkání může být i způsob, jak si pes udržuje odstup. Poznáte ho podle toho, že pes může couvat, mít stažený ocas, ztuhlé tělo, olizování čumáku.
Typické je štěkání na vodítku, za plotem, v autě. Pes něco chce (přivítat se, rozběhnout se, „řešit“ podnět), ale nemůže.
Pes doma štěká „jen tak“, vyštěkává z okna, reaguje na každý zvuk. Často to bývá kombinace mála aktivit + hodně podnětů (okno do rušné ulice).
Někdy pes štěká, protože zjistil, že to funguje:
Štěkání po odchodu páníčka, vyjí, ničí věci, slintá, pobíhá. Tady nejde o výchovu, ale o stres.
Pokud se štěkání náhle zhorší, pes štěká v noci, nebo se chová nezvykle, je dobré vyloučit bolest či zdravotní problém.
Abyste nemuseli hádat, hodně pomůže pár dní sledovat, kdy štěkání vzniká. Nemusíte vést složitý deník – stačí si v hlavě (nebo do poznámek) ujasnit, co přesně se opakuje: jaký podnět štěkání spouští, v jaké situaci se to děje a co následuje potom. Tahle jednoduchá „detektivka“ vám často během pár dní prozradí, jestli jde hlavně o hlídání, strach, frustraci, nudu nebo snahu získat pozornost.
Pro rychlou orientaci si odpovězte na tři otázky:
Jakmile máte jasněji v příčině, je mnohem snazší zareagovat správně. Většinou totiž nefunguje „jen ho umlčet“, ale spíš kombinace toho, že snížíte počet situací, kdy si pes štěkání procvičuje, a zároveň mu ukážete, co má dělat místo něj. U štěkání ze strachu je zásadní pracovat s emocemi a vzdáleností od podnětu, u naučeného štěkání pro pozornost zase hlídat, abyste ho omylem neodměňovali.
Držte se těchto univerzálních pravidel:

Doma se štěkání často děje proto, že pes má pocit, že musí být „na stráži“, nebo si štěkáním vynucuje pozornost. Tady hodně pomáhá kombinace úpravy prostředí a nácviku klidového režimu.
Doma je velký problém v tom, že pes má často možnost štěkat opakovaně. A co opakuje, to trénuje. Proto je úplně v pořádku začít tím, že snížíte počet situací, ve kterých štěkání vzniká. Ne proto, abyste to „zametli“, ale abyste psovi přestali umožňovat denně procvičovat nežádoucí vzorec.
Okno je pro mnoho psů „kino“. Vidí psy, lidi, auta, slyší zvuky z ulice – a reaguje.
Pokud pes štěká při každém pohybu venku, často pomůže prostá změna prostředí: dočasně omezit výhled (závěs, mléčná fólie), přesunout oblíbené místo na ležení dál od okna nebo vytvořit klidovou zónu v jiné části bytu.
Jakmile se štěkání trochu zklidní, přichází nejdůležitější část: změnit psovi asociaci. V praxi to vypadá tak, že když pes zahlédne podnět venku a ještě neštěká, dostane odměnu. Tím mu říkáte: „Podnět = dobrá zpráva, nemusíš to řešit.“ Klíč je v načasování – odměňujte vteřinu, kdy si pes podnětu všiml, ale ještě je v pohodě. Postupně se z „hlídání“ stane spíš „aha, tohle už znám“.
Co pomáhá:
Tak se pes učí, že není potřeba situaci „řešit“.
Tady často funguje jednoduchý rituál. Místo toho, aby pes řešil zvuk štěkáním, naučíte ho konkrétní akci, která se mu vyplatí. Typicky „na místo“ (pelíšek/rohožka) s odměnou za klid. Zvonění pak není alarm, ale signál k tomu, že pes jde na místo a čeká.
Důležité je, aby trénink nezačínal při reálné návštěvě. Nejprve si ten scénář několikrát nanečisto projděte: tiché klepnutí, nahrávka zvonku na mobilu, zvuk výtahu – a hned navedení na místo a odměna. Teprve když to pes chápe v klidu, přidávejte realističtější situace.
Pozornostní štěkání vzniká překvapivě snadno: pes zaštěká, vy se otočíte, promluvíte, přijdete k němu. Z pohledu psa to znamená „funguje to“. Řešením není psa ignorovat navždy, ale změnit pravidla tak, aby štěkání přestalo být cestou k tomu, co chce.
Prakticky to funguje tak, že na štěkání nereagujete (ani pohledem), ale ve chvíli, kdy pes zmlkne, okamžitě dostane šanci uspět – třeba tím, že si sedne nebo přijde k vám v klidu. Pes se tak naučí, že nejlepší způsob, jak získat kontakt, je klidné chování. U některých psů se první dny může štěkání krátce zhoršit (pes zkouší „přitlačit“), ale když vydržíte konzistentně, většinou rychle nastane zlom.
Pozor: první dny se to může zhoršit (pes zkouší „přitlačit“). Když ale vydržíte, často to pak rychle spadne.
Pokud pes štěká jen občas (např. na zvuky), často pomůže kombinace omezení spouštěčů. Pokud ale pes po vašem odchodu vyje, štěká dlouho, ničí věci nebo je zjevně v panice, může jít o separační úzkost. Tam už nejde jen o „výchovu“, ale o práci se stresem – a často pomůže odborné vedení.
Co může pomoct:
V těchto případech je velmi užitečné mít přehled o tom, co se děje, když nejste doma. Aplikace Barkio vám umožní sledovat a poslouchat psa na dálku, takže víte, kdy štěkání začíná a jak dlouho trvá. Díky tomu můžete trénink nastavovat přesněji a lépe vyhodnocovat pokrok.

Venku nejčastěji řešíme dvě velké skupiny:
Štěkání na jiné psy bývá kombinace frustrace, vzrušení nebo strachu.
Tady se nejčastěji láme chleba na vzdálenosti. Pokud jste moc blízko, pes už se neučí – jen reaguje. Potřebujete najít takovou vzdálenost, ve které pes ještě zvládne vnímat vás a brát odměny. V téhle vzdálenosti pak začíná přeučování: pes uvidí psa → následuje odměna za klid → jdete dál. Postupně se jeho reakce zjemní.
Hodně pomáhá naučit psa jednoduchý „únikový“ manévr. Když vidíte podnět, který je moc náročný, raději se otočíte, přejdete ulici nebo uděláte oblouk. Neznamená to, že prohráváte. Znamená to, že chráníte tréninkový prostor, aby pes nemusel opakovaně selhávat.
U těchto podnětů bývá často v pozadí nejistota nebo přetížení. Tady se vyplatí pracovat s principem „podnět = dobrá zpráva“. U nejistoty je klíč změnit emoci. Ne „umlčet“, ale „přepnout“ pocit.
Cíl: „kolo = dobrá zpráva“, ne „kolo = poplach“.
Poznámka: Pokud pes štěká hlavně v rušných místech, zvažte i to, jestli není přetížený množstvím podnětů. Některým psům pomůže dočasně volit klidnější trasy a rušné úseky dávkovat postupně.
Plotové štěkání je často extrémně samoposilující: pes štěká, člověk odejde, pes má pocit, že ho „zahnal“. Pokud to jde, pomůže dočasně omezit přístup k plotu bez dozoru, vytvořit vizuální bariéru (zástěna, plachta, keře) a učit psa, že se vyplatí od plotu odcházet za odměnou.
Povel „ticho“ může být užitečný, ale není to kouzelná formulka. Funguje hlavně u štěkání, které je spíš návykové nebo z přetlaku, a kde pes ještě zvládá vnímat okolí. U štěkání ze strachu nebo paniky je většinou účinnější pracovat s emocí (vzdálenost, protipodmiňování, klidový režim), protože pes se v silném stresu neučí.
Pokud chcete „ticho“ učit, začněte v klidném prostředí, kde umíte vyvolat jen mírnou reakci (například tiché klepnutí). Odměňujte první vteřinu ticha a postupně dobu prodlužujte. Důležité je, aby pes věděl, co přesně znamená úspěch: klidný moment = odměna.
Než se pustíte do složitých plánů, pomůže udělat pár věcí, které sníží celkové napětí psa. Často totiž štěkání není jen „jeden problém“, ale kombinace přebuzení, spouštěčů a návyků. Zkuste si projít tenhle krátký checklist:
Často už jen kombinace těchto bodů sníží počet epizod štěkání – a trénink pak jde mnohem snáz.
Ve většině případů to nepomůže. U některých psů je to „štěkáme spolu“, u bojácných psů to může zhoršit strach. Lepší je řešit spouštěč, vzdálenost a nabídnout psovi jasnou alternativu.
Nejčastěji hlídá, bojí se, je frustrovaný, nudí se nebo si štěkotem říká o pozornost.
Zjistěte spouštěč, snižte situace, kdy pes štěká, a naučte ho alternativu s odměnou za klid.
Pomáhá postupný trénink odchodů, klidové aktivity a monitoring, kdy štěkání začíná a jak dlouho trvá.
Začněte z větší vzdálenosti, odměňujte klid a postupně měňte emoci psa vůči podnětu.
Trénujte míjení z dálky, odměňujte klid a vyhýbejte se situacím, kdy pes na vodítku „vybuchne“.
Pes štěká, protože komunikuje – a často proto, že mu to v minulosti „fungovalo“ nebo protože se v dané situaci necítí dobře. Když si ujasníte spouštěč a prostředí, ve kterém štěkání vzniká, máte mnohem větší šanci vybrat správnou strategii. Doma často pomůže snížit spouštěče (okno, zvuky), zavést rituál „na místo“ a odměňovat klid. Venku bývá klíčová vzdálenost, práce s emocemi a plán, jak situaci zvládnout dřív, než pes přejde do štěkání.
A pokud řešíte štěkání hlavně o samotě nebo chcete mít jistotu, kdy a jak štěkání vzniká, vyplatí se psa monitorovat. Barkio vám pomůže získat přehled a sledovat pokrok – a to je u tréninku často ta nejdůležitější výhoda.
Apple, the Apple logo, and iPhone are trademarks of Apple Inc., registered in the U.S. and other countries and regions. App Store is a service mark of Apple Inc. Mac App Store is a service mark of Apple Inc. Google Play and the Google Play logo are trademarks of Google LLC. Windows® and the Windows logo are either registered trademarks or trademarks of Microsoft Corporation in the United States and/or other countries. Linux® is the registered trademark of Linus Torvalds in the U.S. and other countries.